Balkán 21

Poslední den byl tady. Poslední probuzení v autě, poslední kafe, poslední kaše k snídani na židličkách. Bohužel, už jsme se nemohli tomu návratu dál vyhýbat. Tak jsme si všecko pobalili, naposledy nasedli do naší milé Dory a vyrazili směr Praha. Cestou jsme si pouštěli nejoblíbenější cestovní písničky, trošku plakali, a když nás čekalo odbočení z…

Kuba v normální posteli nemohl dospat a už v 7 šel nahoru na střešní terasu koukat na město. Lisa se k němu brzy připojila a jen Káťa vyspávala do půl deváté. No jo, klasika. Pak jsme si dali kávičku, dortík a ještě chvilku poseděli… My se pak asi v půl dvanácté sbalili, náležitě se rozloučili…

Opilci nás nakonec během noci opustili a nechali nás docela dobře vyspat. Posnídali jsme ve stínu skály, ale jakmile se nás dotkly první paprsky, museli jsme pryč. Vedro bylo zase tady. Nasedli jsme do auta, nastavili si cíl na navigaci “Vídeň”, a jelo se. Dnes jsme jeli navštívit Lisu, naši kamarádku, která nás pozvala k…

Dnes ráno jsme šli posnídat k řece na naše oblíbená lehátka. Pak jsme si všechno pobalili a šli se rozloučit s panem majitelem. Místo něho tam ale seděli nějací staří Němci a bohužel nechápali, proč jim děkujeme a říkáme nashledanou. No, nevadí. Náš dnešní cíl byl jezero Balaton, vzdálené asi 3 hodiny cesty. Bylo nám…

Ze spánku pod červenými skalami se nám ohromně nechtělo probouzet, tak jsme vstali až kolem sedmé. Posnídali jsme tentokrát lupínky (kaše už jsme přejedení 😞), rozloučili se s rakouskými sousedy a vyrazili směrem k městečku Turda, kde se nachází velký areál uzavřeného solného dolu. Cestou jsme neustále sjížděli z dálnice, pak se zase vraceli, každý…

Káťa noc probděla, zase. Jak jinak než kvůli medvědům. Nicméně jinak byla samozřejmě noc klidná. Ráno jsme se sbalili a začali den brutálním stoupáním. Vylezli jsme z mlhy a sluníčko nám odhalilo výhled na další údolí s chatou Podragu. Snad se sem včerejší skupina dostala ve zdraví. Kafe na chatě jsme tentokrát vynechali a zamířili…

Medvědi nepřišli a my se vyspali výborně. Dnes se vyrážíme podívat na Drákulův hrad, ať tam máme taky něco jiného než hory. Naše očekávání se nicméně potvrdila a museli jsme se proto brodit mořem turistů. Hrad měl krásný park a tak trochu nám oběma připomínal Kost. Když už jsme tady, koupili jsme k základní vstupence…

Dnes je významný den – Kuba slaví své 28. narozeniny! Myslím, že akčnější narozeninovou noc asi nezažil! To bylo tedy něco. No, začneme od začátku. Šli jsme si tedy lehnout, komára jsme po chvíli nechali komárem, a že tedy jdeme spát. Najednou jsme kousek od našich otevřených posuvných dveří zaslechli šramot. Něco tam chodilo, a…

Noc v noclehárně byla kupodivu v pohodě. Jeden pán vedle Kuby sice chrápal, ale špunty to jistily. Trošičku jsme zaspali a nakonec jsme vycházeli nahoru na vrchol až v 6… Sluníčko už pomalu zbarvovalo oblohu a čelovky nebyly třeba. Byli jsme tak 10 minut pod vrcholem, když ta červená kulička vykoukla zpoza hory a osvítila…

Noc byla chladnější (paráda), a hvězdná obloha tu byla opravdu vyvedená – už se těšíme, až ji uvidíme dnes v noci z hor. Po klasických rituálech jsme zamkli a vyrazili na nejvyšší bulharský vrchol, Musalu. Musala (“Mus Allah”, blízko alláhovi), je o několik metrů vyšší než Olymp, což ji dělá nejvyšší balkánskou horou a dovedeme…

Ráno jsme se jen posunuli zhruba o 10 km výš, odkud nás lanovka měla vyvézt k začátku našeho dnešního výletu. Ano, cítíme se trochu provinile, že si vozíme zadky, ale po sjezdovce se nám jít nechce. Pod lanovkou již vyškolený personál řídil parkování – paní nás nasměrovala na naše místo za neustálého líbezného odflusávání (dýňových…

Dnešní noc byla moc fajn, spali jsme zachumlaní a bylo nám natolik příjemně, že jsme posouvali budík asi o půl hodiny. Původně jsme chtěli vyrážet v 7:15, protože nás dnes čekal výjezd lanovkou, která (asi) otevírala v 8. Bohužel jsme po ránu takoví zpomalení a nakonec jsme opustili náš kopeček až právě v 8. No,…

Vstáváme za tmy, jak už je naším zvykem, a po očistě a snídani vyrážíme směr Soluň (Thessaloniki). Jen taktak jsme se vecpali na neplacené parkoviště nedaleko centra a vyrazili jsme nejprve směrem nahoru od moře, abychom si prohlédli helénistické pevnosti, rotundy, kláštery, atd. Už se ale dělalo dost vedro, takže Kuba splnil Kátě její vroucné…

Budíček nám zazvonil ve 4:00, fuj. Kuba se jako vždy probral první a pokusil se probudit také mě, jenže to tak docela nevyšlo, protože moje první rozespalá slova byla: „Ty už jdeš?“. Nabídl mi, že může jít sám, ale to bych si nikdy neodpustila, takže jsem se taky postupně vyškrábala ven ze spacáku. V noci…

Zaspali jsme. Ale jen asi o hodinu a půl. Budíky jsme úspěšně zamáčkli a Kubu probudil až pocit něčeho nepatřičného – tedy že už je světlo a my stále ještě ležíme v posteli. Aspoň jsme se na výšlap pořádně vyspali. Rychle jsme se vykopali a vyrazili na Olymp. Podařilo se nám vyrazit cca v 7:30,…

Dnes jsme vstávali za tmy. Kupodivu se nám povedlo se vzbudit ve 4, ale Kuba si naštěstí uvědomil, že kvůli posunu času můžeme ještě chvilku vyspávat. Myslím, že jsme nakonec vyjížděli asi v 5. Nejeli jsme ale daleko, jen na poslední vyhlídku v řadě, což bylo přímo u největšího z klášterů, Grand Meteoron. Měli jsme…

Dnes lehce zvolníme. Jako první máme v Řecku na programu Meteoru, což je několik klášterů vystavěných na vysokých vápencových skalách. To je odtud ale necelé tři hodiny autem, takže dnes si dáváme za úkol se tam jen v klidu dostat, abychom si to mohli, jak už je naším zvykem, zítra brzy ráno vychutnat bez záplavy…

Dnes jsme vstali dříve než v posledních dnech, abychom se dostali na Blue Eye před davy turistů. Přes noc nás sršňové nechali na pokoji, ale jakmile jsme ráno otevřeli dveře, tak se jich tam slétlo spoustu. Rozhodli jsme se pro rychlé lupínky v autě a úprk směr Blue Eye. Dorazili jsme na místo asi v…

Po ranních rituálech jsme se šli projít k majáku. Voják na základně vedle majáku nás upozornil, abychom nefotili směrem, kde je základna, jinak byl ale výhled parádní. Pak jsme vyrazili na cestu. Abychom se trochu kulturně a historicky dovzdělali, míříme dnes k archeologickým vykopávkám Apolloni, následně do města Berat (UNESCO) a Gjirokaster (UNESCO), a proto…

Noc byla nakonec docela prima. Jen kolem nás štrachala venku (snad) kočka, ale jinak byl klid a chládek. Vyrazili jsme docela brzy po snídani, řídila tentokrát Káťa a naše cílová destinace bylo město Kruje. První část cesty vedla po dálnici, to byla pohodička (na albánské poměry), ovšem pak dálnice skončila a začalo dobrodružství. Dostali jsme…

Když jsme se ráno vzbudili, uvítal nás moc hezký výhled na horu Koráb a přilehlé pohoří. Zároveň jsme také zjistili, že jsme sice v noci zaparkovali na moc hezké cestě, ale asi 20 metrů od nás byl plácek s ohništěm pro aspoň tři auta. No, nevadí. Posnídali jsme a asi v sedm jsme vyjeli do…

Dnes ráno jsme vstali tak, abychom v 7 byli na snídani. Z nějakého důvodu jsme si mysleli, že to budou stoly hojnosti a doufali jsme v obrovský výběr. Snídani jsme ale dostali přímo ke stolu (opět to byl chléb, marmeláda, vajíčka, a něco sladkého. Sýr nesměl chybět), snědli jsme to úplně všechno, pak jsme se…

Nejspíš jsme museli dospávat nějaký deficit, protože těch 10 hodin jsme spali jako zabití. V šest hodin jsme dostali snídani od paní domu (obrovskou, jak je tady zvykem) a byli jsme vděční, že místo kontinentálních lupínků můžeme ochutnat sýr od její krávy a domácí buchtu. U snídaně jsme ještě poklábosili s naší “spolubydlící”, která včera…

Spánek jsme měli doprovázený žabím kuňkání – patrně přímo za námi za plotem bylo nějaké jezírko. Vstali jsme v 5:30, posnídali v místní venkovní kuchyňce, sbalili se a v sedm nás nabral náš minibus. Ten nás dnes odveze do horské osady Theth, odkud se chystáme na pověstnou túru. Káťa už ji měla v merku předtím,…

V horách bylo chladněji, takže i noc byla příjemnější – a nám se už zase moc nechtělo z postele. Vypakovali jsme se, posnídali jsme na svých skvělých nově nabytých křesílkách, a vyrazili jsme na nedaleké parkoviště. To bylo pod závěrečným stoupáním k Njegušiho mauzoleu, kam jsme si chtěli vyšlápnout. Po zhruba patnácti minutách prodírání se…

Budíček jsme dnes měli na šestou, ale spalo se nám moc hezky, takže jsme odsouvali a odsouvali, až bylo půl sedmé. V noci se k nám připojilo ještě jedno auto a my si mysleli, že lidé spí v něm, ale když jsme šli posnídat na naše výhledové místečko, byli jsme v šoku, protože si tito…

V Mlinskem Potoku se nám spalo až možná příliš dobře, takže jsme si trochu přispali. V místní kuchyňce jsme posnídali, rozloučili se s Jelenou a vyrazili k nedalekému Črnému jezeru (ano, už druhé Črné jezero do sbírky). Prošli jsme si asi pětikilometrovou stezku okolo jezera, na konci si zašli do místní restaurace na oběd (Kuba…