Dnes ráno jsme vstali tak, abychom v 7 byli na snídani. Z nějakého důvodu jsme si mysleli, že to budou stoly hojnosti a doufali jsme v obrovský výběr. Snídani jsme ale dostali přímo ke stolu (opět to byl chléb, marmeláda, vajíčka, a něco sladkého. Sýr nesměl chybět), snědli jsme to úplně všechno, pak jsme se šli sbalit a asi v 9 jsme si sedli ven na terasu, kde začínalo být pořádné horko.
Kuba řekl panu provoznímu, že máme taxi do Fierze objednané přes oficiální stránky a že pro nás přijede cca v půl jedenácté. Pan šéfik byl ale muž činu, zavolal nějakému známému známého a zjistil, že žádná rezervace pro náš hotel udělaná není. Tak nám nakonec zařídil odvoz sám a že prý dorazí v 10. No dobrá, tyhlety albánské dohody, tomu my nemůžeme rozumět!
Seděli jsme si tedy v klidu na terase, dopisovali deník, popíjeli kávu, když najednou pro nás přišel náš pan hotelový boss a že prý taxi je tu. Tak jsme mu poděkovali, šli na parkoviště, no a tam stál mikrobus od té firmy, kterou jsme si včera objednali. Vůbec netušíme, o co jde, hlavně nás tam někdo odvezte. 😊
Pak jsme úplně stejně jako předtím ve Shkoderu objížděli každý hotel a každé ubytování ve Valboně, kde nastupovali lidé, až nás tam nakonec bylo 20 (tenhle bus byl naštěstí trochu větší). Jízda do Fierze trvala asi 2 hodiny a byla celkem šílená (opět). Pan řidič mírně řečeno šetřil brzdy a do všech zatáček se vrhal bez zdráhání! Jedna slečna to bohužel nevydržela a brzy jí musel stavět na zvracecí zastávku. Nijak ji ale nešetřil ani potom. No, v celku nás naštěstí dovezl do Fierze, kde jsme se všichni přesunuli na trajekt (malou loď s místem na pár aut). Tam naše koupené lístky naštěstí (trochu překvapivě) platily, takže jsme se usadili na horní palubu a počkali, než vyjedeme. Plavba do Komanu trvala 3 hodiny, a během té doby jsme se různě přesouvali po palubě, abychom byli pokud možno co nejvíc ve stínu. Bylo totiž zase fakt horko.
Výhledy ale byly krásné! Nad jezerem / řekou se tyčily vysoké hory a skály, no pecka (ikdyž Kuba pořád říkal, že je to jak jízda po Orlíku…). U Komanu jsme ještě přesedlali na jedno taxi, taky mikrobus, který z větší části zaplnila skupina hlasitých a opilých Belgičanů. Cesta byla tentokrát dost děravá a hrbolatá, ale nikdo nezvracel. Řidič nás vyhodil u kempu Legjenda, kde na nás čekala naše milovaná Dory, v pořádku, v celku a nerozkradená ❤️
Zaplatili jsme milé recepční za ubytování a ještě jsme si v tom krásném kempu dali sprchu a kávu. Čekala nás totiž ještě super dlouhá cesta – měli jsme v plánu dojet až pod horu Koráb, což je nejvyšší vrchol Albánie (i Severní Makedonie). Navigace nám říkala, že pojedeme 2 hodiny, ale my už víme, že ona je spíše věčným optimistou. Na Balkáně jezdíme pomaleji než průměrný řidič. Stejně jsme ale vyrazili s tím, že zkrátka uvidíme, kam dojedeme.
Cestou ze Shkoderu jsme si ještě u stánku u silnice nakoupili horu ovoce a zeleniny jen za 2€, a pokračovali! Sluníčko nám zapadlo ve chvíli, kdy jsme najeli na místní “dálnici”, která nás opět trochu šokovala. Po stranách této velké silnice seděli zelináři se svými plodinami, docela v klidu tam chodili lidé po krajnici, a čáry na silnici bohužel nebyly příliš dobře značené, takže jízda nebyla zrovna prímová. Také jsme zaplatili naše první albánské mýto za tunel, ale asi jen sto korun.
Z dálnice jsme sjeli v městečku Kukes, odkud jsme pokračovali asi 30 km serpentinami do hor po kupodivu docela hezké asfaltce. Občas nás tedy ve tmě překvapilo několik překážek – asi nejhorší byly absolutně neviditelné a neznačené retardéry. Později jsme narazili na místa, kde se asfalt spolu se zeminou pod ním sesouval do údolí (chyběla třeba půlka vozovky). A potom, děr tam bylo nespočet. Potkali jsme také partu Kosovanů, kteří z auta vyhazovali obrovské šutry dolů do údolí. Asi si tak místní krátí dlouhé chvíle.
Díkybohu jsme se ale asi v 10 hodin dostali na místo našeho dnešního spánku – neviděli jsme nic, ale tušili jsme krásné výhledy! Děkujeme, že nás ve Valboně někdo vyzvedl, ať už za to může cokoli/kdokoli, děkujeme za vyhlídkovou jízdu po Orlíku a za to, že na nás beruška poslušně počkala v kempu.