13. 8. 2021 – Den 40.

Spaní u lomu

Dnes ráno jsme šli posnídat k řece na naše oblíbená lehátka. Pak jsme si všechno pobalili a šli se rozloučit s panem majitelem. Místo něho tam ale seděli nějací staří Němci a bohužel nechápali, proč jim děkujeme a říkáme nashledanou. No, nevadí. Náš dnešní cíl byl jezero Balaton, vzdálené asi 3 hodiny cesty. Bylo nám jasné, že to bude hodně turistické místo, ale byl pátek ráno, tak snad to nebude ještě tak zlé. Cesta byla úplně bez komplikací, protože nám navigace včas řekla, že je v Budapešti velká kolona, takže jsme se jí vyhnuli jízdou po menších silnicích.

Kolem dvanácté jsme přijeli k Balatonu. Zaparkovali jsme na podezřele prázdném parkovišti nedaleko od pláže, a protože nám dost kručelo v břiše, naše kroky ihned zamířily do nedaleké restaurace. Tam jsme si venku na zahrádce dali luxusní burger za šílenou cenu 2700,-. Ale Forintů, takže byl vlastně docela levný…

No a pak už jsme to nemohli dále odkládat. Byl čas jít k vodě. Pláž byl víceméně travnatý park s mnoha stromy, což bylo příjemné. Vstup byl zdarma, což bylo také prima. Bohužel se tam všude rozvalovalo značné množství lidí, ale s tím jsme holt počítali. Co nás ale zaskočilo, byl fakt, že jsme viděli spoustu lidských břich ve vodě, a to asi až do půlky vzdálenosti od břehu! Ajaj, Balaton bylo brouzdaliště. 😞 Uprostřed jezera jsme viděli lodě, tak jsme si na internetu našli nejhlubší bod: 12 metrů. Pořád to ale bylo lepší než největší hloubka nedalekého Neziderského jezera v Rakousku – 1,8 metru – o něm jsme taky přemýšleli.

No nic, na plavání to prostě nebylo. Poleželi jsme si tedy ve stínu asi hodinku, pak jsme vyfotili Kubu na styl Duška v Pupendu, a s Balatonem jsme byli vyřízení. Ještě jsme sjeli do Sparu pro nějaké autentické potraviny na gril, a pak jsme se přesunuli na místo dnešního spánku. Byl to moc hezký lom, docela i v přírodě. Nikdo jiný tam nebyl, tak jsme si v klidu ugrilovali sýr a párečky, a s pivečkem v ruce jsme pak vyšplhali nahoru na skálu. Tam odtud jsme vyfotili naší Dory a sledovali krásný západ slunce. Už za šera jsme se pak sklouzli po kamenech dolů k autu a šli spát. Což bohužel nebylo tak snadné kvůli dunění diskotéky z vesnice a kvůli partičce opilých kluků, kteří přišli do lomu házet klacky a hulákat. Ale dobrý, horší než šakali nebyli. 😊 Děkujeme za Pupendo zážitek. Už v tom chápeme tu tragikomedii. Díky za vynikající burger a díky za náš soukromý lom (nepočítaje krátkou návštěvu několika maďarských jantarů).