Rok: 2022

Práce prý člověka šlechtí a nejsou bez ní koláče. A protože vyšlechtění našich zoufale nevyšlechtěných … Pokračovat ve čteníHodinky, holinky, jablka, hrušky

Článek, který se právě chystáte číst, je takovým souhrnem našich posledních 14 dní na severním … Pokračovat ve čteníPoslední štace na severu

Vychodní pobřeží je znamé jako nejslunečnější (snad je to skutečně slovo) místo Nového Zélandu, v … Pokračovat ve čteníSlunce dělá hodně, pane Frodo

Mokré Taranaki vibes Ahoj! Předem bych se chtěla omluvit za to, jak dlouhý článek vás … Pokračovat ve čteníMokré Taranaki vibes

K snídani máme ovesnou kaši s banánem, k obědu wrap s tuňákem a k večeři … Pokračovat ve čteníHojnost na každém kroku

Tak je to tady, jsme oficiálně bezdomovci. Opustili jsme komfort teplého domova, velké postele a … Pokračovat ve čteníNo home, no problem

Je září. Den šedesátý čtvrtý pátrání po příčině těžkého pohodářství místních obyvatel. Dělá to oceán? … Pokračovat ve čteníA je načase vyrazit o dům dál

Čas vážně letí jako blázen. Jsme tady už víc než měsíc!  V tuhle chvíli je … Pokračovat ve čteníDalší týdny v Northlandu

Když místňák v národním parku na Balkáně dojí svojí sušenku, vezme tisíce-let-se-rozkládající obal a řádně … Pokračovat ve čteníCesta z města

V pátek, 1.7., jsme se probudili na Zélandu. Cesta nás vážně zmohla, takže jsme spali … Pokračovat ve čteníZtraceni v Aucklandu