14. 7. 2021 – Den 10.

Tak dnes jsme se vyspali královsky. Spali jsme s otevřenými dveřmi, celou noc foukal vítr, nežraly nás komáři a dokonce k ránu zapršelo! To bylo boží. ❤️ K tomu ten výhled na moře, no pecka.

Vzhledem k počasí a tomu, že na dnešek jsme neměli konkrétní plán, výjimečně jsme se prospali déle a vylezli z postele až v osm. Musíme uznat, že to vlastně vůbec nebylo špatné ráno. Naši sousedé vstali o trochu později, tak jsme se dali ještě do řeči. Ukázali nám v mapě různá místa, která stojí za návštěvu, vyměnili jsme s nimi chorvatské kuny za albánské léky (dali nám dobrý kurz), no a my se pak asi v devět sebrali k odjezdu, zatímco oni čekali na trajekt na Brač. Ani jsme se nepředstavili jménem, ale bylo to moc fajn shledání.

Dole ve městě jsme nejprve zamířili do supermarketu Plodine, kde jsme se zásobili na další dva dny (nebo den…?), no a pak jsme pokračovali po krásné silnici podél pobřeží směrem na jih. Zajímavou zastávkou byla krásná zemědělská oblast, kde uprostřed mokřadů rostly ovocné stromy. U silnice jsme si u moc milé paní koupili půlku melounu za 37 HRK! No nekup to.

Asi po hodině jízdy jsme se zasekli v koloně (vlastně naší úplně první během dovolené!), která byla způsobená hranicemi Bosny a Hercegoviny, které jsme museli v naší cestě na jih překonat. Asi půl hodiny jsme se šinuli krokem k bráně, kde chtěli jen vidět pasy (moje certifikáty zase nic) a nechali nás projet. Sranda byla, že to trvalo asi 15 minut než jsme na hranice dojeli znovu. Bosna totiž má asi 12 km pobřeží, které naruší pobřeží chorvatské. Zanedlouho jsme se tedy opět ocitli na území Chorvatska.

Hledali jsme místo, kde se svlažíme v moři, až jsme našli docela opuštěnou pláž napravo od silnice. Když jsme sešli se svým piknikovým košíčkem dolů, všimli jsme si, že většina lidí kolem nás je nahatá. No nevadí, najedli jsme se tedy s výhledem na zadky. Koupání to nebylo úplně nejlepší kvůli enormnímu množství mořských ježků. Trošku jsme se ošplouchli, spíš jen na břehu, snědli děsně moc melounu (mňam!) a pak jsme opět vyrazili dál. Na místo dnešního spaní (kemp, který nám doporučili naši holandští kamarádi) to bylo jen 30 minut jízdy, takže jsme se check-inovali asi ve dvě. Pan na recepci byl moc fajn, dal nám spoustu mapek, a kemp byl ultralevný – jen 15 € za všechno.

Měli jsme spoustu času, tak jsme se uvelebili ve stínu pod olivovníky, na chvilku jsme si zdřímli, já šla ještě vyprat prádlo, a pak jsme se přesunuli na pláž dole pod kempem. Pořád bylo horko, tak jsme si zabrali poslední volný stín a šli se dnes podruhé vykoupat. Po návratu do kempu jsme se šli umýt, dali si vajíčka s pivem Karlovačko a chystali se na brzký ranní úprk z kempu. Ještě jsme do sebe zkusili natlačit co nejvíce melounu (co jsme nesnědli jsme dali sousedům). Teď jdeme na kutě, ale stojíme přímo u umývárek, takže usínáme za zvuku řinčení talířů. Dobrou! Dnes děkujeme za ten skvělý spánek, za tipy na albánské výlety, a za vynikající čerstvé ovoce prodávané u silnice.